V roce 1931 byl založen AFK Svinařov – Athletický footballový klub Svinařov. Tak zněl tehdy název nově vzniklého klubu. Podívejme se, co vzniku AFK předcházelo. Ve Svinařově byl bohatý sportovní život již v počátcích minulého století. První doklad je z roku 1906, kdy v obci fungoval Obecní klub velocipedistů, který měl 22 členů. V jeho čele byl pan Dvořák z čp 23. Kromě sportovní činnosti vlastnil tento klub také divadelní jeviště a pořádal divadelní představení, jež byla ve velké oblibě. 1. světová válka činnost klubu zastavila a po válce už doklady o další činnosti nejsou.
Druhým cyklistickým klubem v obci byl Dělnický klub cyklistů ve Svinařově, který vznikl v roce 1914. V činnosti pokračoval i po 1. světové válce. Kromě sportovní činnosti byl i spolkem podpůrným. Pokud členové byli do konce života členy klubu a zemřeli na následky úrazu při cyklistické akci, měli pozůstalí nárok na pohřebné. Předsedou klubu, byl Václav Čaj, jednatelem Václav Kofroň.
Třetí sportovní organizací z počátku minulého století byl fotbalový klub SK Svinařov. První dochovaná fotografie je z 19. července 1914, tedy několik dní před vypuknutím 1. světové války. SK Svinařov pokračoval v činnosti i po skončení 1. světové války.
Ve znaku měl SK Svinařov modrou hvězdu v bílém poli s nápisem SK Svinařov ve Svinařově. Zajímavé je, že jméno obce bylo ve znaku uvedeno dvakrát. Ve vedení klubu pracovali pp. Beneš, Karel Roháč, Šlonc, Svoboda, bratři Grymové.
Činnost klubu skončila v roce 1925 a část hráčů přešla do tehdy zakládané JPT.
Čtvrtou sportovní organizací v obci z doby před 1. světovou válkou byla DTJ – Dělnická tělocvičná jednota, která byla zaměřena na gymnastiku a společná cvičení.
O tom, jaký byl v obci po skončení 1. světové války zájem o sport, svědčí zpráva o veřejném cvičení DTJ Svinařov v roce 1919. Cvičení probíhalo opět v lese Na dolíkách. Celou slavnost vedl František Komeda. Pod vedením Oldřicha Suchého cvičilo 160 žáků ze Svinařova a okolí. 170 žaček při cvičení vedly Karolina Knotková a Marie Svobodová. Dorostenců, pod vedením J. Oplta cvičilo 28 a mužů pod stejným vedoucím cvičilo 62. 98 žen při cvičení vedla Alžběta Suchá. Vyhrávala dechová hudba, o občerstvení se starali hostinští Václav Ton a Josef Lukáš. Po skončení slavnosti byly taneční zábavy. Kolem roku 1925 se od DTJ odtrhla levě zaměřená část členů a založila v obci JPT – jednotu proletářské tělovýchovy. DTJ – dělnická tělocvičná jednota, v jejímž čele byli pánové Pajskr, Štogr a Čížek, měla v roce 1930 počet dospělých členů 45 a žáků a žaček bylo dohromady celkem 50. Činnost Dělnických tělocvičných jednot ukončil zákaz po roce 1938.
Jak již bylo shora uvedeno, kolem roku 1925 se od DTJ odtrhla levě zaměřená část členstva a ustavila Jednotu proletářské tělovýchovy – JPT. Jejími vedoucími byli Gustav Tvrdý, bratři Opltové, bratři Pochové. JPT cvičila v hostinci Na Křenovce, nebo na Smečně v hostinci Na boku.
Velmi známá v širokém okolí byla jedna složka svinařovské JPT a to skupinová akrobacie. V ní cvičili Josef Pokorný, Josef Nevrlý, Václav Landa, Emil Dvořák, Václav Bartoš, Jarmila Beranová (Dvořáková), Zdena Majerová (Nevrlá), Božena Opltová, Jindra Pelcová. Vedoucím byl Josef Dufek. Na vystoupení jezdívali většinou na kolech. Doksy, Beroun, Kamenné Žehrovice, Srby, Louny, Holany na Českolipsku, to jsou jen některá místa, kde tato akrobatická skupina vystupovala.
V roce 1926 byl v JPT založen klub cyklistů, jehož vedoucím byl Vojtěch Pražan. Klub měl přes 30 členů a jezdíval na ozdobených kolech na výlety po okolí. Další složkou JPT byl pěvecký sbor.
Se vznikem JPT je spojen i vznik jejího fotbalového oddílu, kterému se říkalo Rudá hvězda Svinařov. Hrávali fotbal na poli pod libušínským hřbitovem, proti nynějšímu Dudkovic statku.
V roce 1930 zakoupila JPT pozemek, na kterém je současné fotbalové hřiště. Horníci nanosili ze šachty kolejnice, z cihelny se půjčily kocábky a z původně svahovitého pole se začalo rýsovat hřiště.
Hřiště bylo otevřeno v červenci 1931 slavností, na které účinkovali fotbalisté, cvičenci JPT a Spartakovi skauti. Fotbalisté JPT hráli svoje vlastní soutěže. Protože hřiště bylo bez kabin, převlékali se hráči v hostinci ve Ville. K umytí po zápase sloužila pro všechny hráče jedna vanička s vodou, kterou bylo nutno na hřiště dovážet. V roce 1932 byly na jižní a východní straně vysázeny kaštany. Severní stranu hřiště rámuje les stromy na západní straně hřiště byly vysazeny v roce 1974.
Ve vedení fotbalového odboru JPT pracovali po dobu jeho trvání Václav Kála, Václav Cé, Bohuslav Pelc, Václav Ton, sekretářem byl Antonín Kot, pokladníkem Jindřich Oplt.
Rudá hvězda existovala až do roku 1938, kdy byla činnost organizací JPT zakázána. Majetek jednoty byl zabaven a prostřednictvím likvidátora rozprodán. Tak se stalo, že od likvidátora koupil fotbalové hřiště místní občan Chlad a jeho tchán Rástočný začal hřiště orat. Protože však hřiště po celou dobu používal i AFK Svinařov jednalo o tomto problému 11. 6. 1939 obecní zastupitelstvo a rozhodlo pozemek hřiště od pana Chlada koupit za 6 000 Kč a jednu polovinu nákladů spojených s převodem. Kupní smlouva byla podepsána 21.6. 1939 a od té doby je majitelem pozemku hřiště obec Svinařov.
Poslední tělovýchovnou organizací, která v obci pracovala před ustavením AFK byla Tělocvičná jednota Sokol Svinařov. Ta byla založena v roce 1930. Jejím náčelníkem byl Ladislav Hora, náčelnicí Berta Landová a mládež vedla Irena Vacková. Členové Sokola cvičili na sále ve Ville.
16. července 1933 uspořádal Sokol na návsi veřejné cvičení. Při veřejném cvičení vystoupilo 70 mužů, 70 žen a 70 žaček.
V dalších létech bylo pořizováno tělocvičné nářadí a v majetku místního Sokola byla hrazda, bradla, kůň a žíněnka. Činnost Sokola byla s příchodem okupantů zakázána a obnovena byla až v roce 1946, kdy měl Sokol 63 členů. 16 června 1946 zorganizoval Sokol tělocvičnou akademii za účasti jednot z Hnidous, Motyčína a Vinařic.
Všesokolského sletu v roce 1948 se z místního Sokola zúčastnili muži, ženy a dorostenky.
Na sletu cvičili dorostenci i muži, bohužel žádná fotografie se nedochovala. Starostou Sokola v letech 1946-48 byl Josef Kemr, náčelníkem Václav Havel a náčelnicí Eliška Burleová. Po roce 1948 došlo k vytvoření Československého svazu tělesné výchovy, jehož součástí byly DSO – dobrovolné sportovní organizace. Všechny vesnické sportovní organizace nesly název DSO Sokol. U nás v obci do něho byly začleněny organizace Sokola a AFK. Předsedou této nově ustanovené organizace byl nejprve Antonín Poláček, po něm Karel Trešl a pak Oldřich Vrba. Náčelníkem byl Josef Pokorný a náčelnicí Jaroslava Pokorná. Pod jejím vedením se na I. celostátní spartakiádě v roce 1955 zúčastnili společného cvičení mužů a žen i cvičenci ze Svinařova.
Na II. Celostátní spartakiádě v roce 1960 cvičily z místní organizace Sokol dorostenky vedené Libuší Kohoutkovou. Ženy, vedené Jaroslavou Kotovou, cvičily ve Smečně s jejich ženami ve větším celku.
Po této Spartakiádě nastal útlum ve cvičení dospělých. Cvičení Sokola se přesunulo na Křenovku. Žáky cvičil Jaroslav Lacina, ženy a žačky Jaroslava Kotová. Po roce 1964 nastal celkový útlum a veškerá činnost se zredukovala pouze na fotbal.
Až dosud jsme se věnovali tělovýchovným organizacím, které ve Svinařově působily před založením AFK.
Vraťme se do období kolem roku 1925. V té době, jak již bylo uvedeno, odcházejí z SK Svinařov politicky levicově zaměření hráči do vznikající JPT – Rudé hvězdy. Tento odliv vede k tomu, že SK Svinařov pomalu končí s činností.
Hráči, kteří byli členy DTJ, tzn. pravicově zaměření, nemají jinou možnost hrát kopanou a tak v roce 1931 zakládají AFK – Athletický footballový klub. Stalo se 22. 8. 1931. Ve výboru pracují Pajskr, Štogr, bratři Křížové, Kolman, Kragl. Mezi JPT a AFK dochází k dohodě o tom, že AFK může využívat ke své činnosti hřiště JPT, které je tak plně vytížené. Vždyť v té době měl Svinařov kolem 1 000 obyvatel a oba kluby (JPT i AFK) měly kromě A mužstev ještě ,,rezervy“ a mládežnická družstva. AFK zvolil na dresy modrobílou kombinaci barev a dlouhou dobu používal modrá trika s bílým „V“ na prsou.
AFK hrál v té době kladenskou III. třídu. V té době byla již německými okupanty zakázána činnost JPT, DTJ i Sokola a tak byl AFK jedinou sportovní organizací ve Svinařově. V roce 1941 slavil AFK 10. výročí svého založení a v jeho čele stál František Kříž, místopředsedou byl Jaroslav Kolman, sekretářem František Kragl a pokladníkem Josef Pokorný.
První mužstvo AFK výkonnostně rostlo, pomohl i příchod několika hráčů ze sousedního Libušína. V roce 1942 vyhrál AFK své oddělení III. třídy a jako vítěz kvalifikačního turnaje oddělení Kladno A, Kladno B, Louny postoupilo mužstvo AFK do II. třídy
Soupeři AFK v té době byli velmi vzdáleni a k zápasům se jezdilo například do Mutějovic, Libčic, Strašecí, Srbče. Na zápasy v bližším okolí se jezdilo na kolech. Do vzdálenějších míst se jezdilo vlakem a byl to vždy celodenní výlet.
Bohužel to, na co je upozorňováno v horním článku, se stalo skutečností a AFK Svinařov po jedné sezóně ve II. třídě opět sestoupil. Od roku 1943 hrál pravidelně kladenskou III. třídu.
Kromě A mužstva měl v té době AFK i B mužstvo a dobré dorostenecké družstvo.
V roce 1947, za předsednictví Václava Dezorta, bylo rozhodnuto, že se prodlouží hrací plocha a postaví nové kabiny. Pro představu je třeba připomenout, že před kaštany byl ještě zhruba 6 metrů široký pás, ve kterém bylo pískové doskočiště a teprve potom začínala hrací plocha. O tento pás byla hrací plocha prodloužena na celkovou délku 100 metrů. Zároveň bylo započato se stavbou kabin na hřišti. Sklepní část byla vyzděna z opuky z blízkého lesního lomu, cihly byly výmětové z místní cihelny a písek se vozil z bývalé pískovny bratří Langů v lese za hřištěm. Dopravu obstarával povoz pana Karla Hory, tažený párem volů. Vedení volů se vždy ujal člen výboru František Vondra. Voli, k pobavení přítomných si často postavili hlavu a nechtěli se hnout z místa i když jim pan Vondra nabízel před tlamy zelené větve. Někdy bylo nutné voly vypřáhnout a brigádníci se zapřáhli sami. Námaha ale stála za to, protože v předcházejících 15 letech provozu hřiště byli hráči nuceni převlékat se ve vsi v hostinci ve Ville. V nových kabinách byly zřízeny místnosti pro převlékání hostů, domácích a rozhodčího. Sklep sloužil jako skladiště. Voda se musela i na dále dovážet.
V roce 1949 byl uspořádán I. ročník Memoriálu B. Pelce, který před válkou pracoval ve výboru JPT – Rudé hvězdy Svinařov. V revoluci v květnu 1945 byl ve Třebichovicích zastřelen německými vojáky. Tento I. ročník vyhrálo mužstvo AFK.
Druhý ročník tohoto Memoriálu v následujícím roce 1950 vyhrálo opět mužstvo AFK Svinařov.
V roce 1950 došlo k zásadní přeměně organizace tělovýchovy. Byl vytvořen Československý svaz tělesné výchovy a všechny tělovýchovné jednoty na vesnicích nesly název Sokol.
15 června 1950 byl AFK oficiálně zrušen a kopaná v obci nadále existovala jako Oddíl kopané TJ Sokol Svinařov.
Oddíl hrál stále III. třídu v následujících letech potom dochází ke generační obměně, počet registrovaných hráčů proti minulosti však stále klesá.
Zde je třeba připomenout, že až do roku 1960 existoval politický okres Slaný a Svinařov územně do tohoto okresu patřil.
V roce 1954 jsme hráli okresní přebor slánského okresu. Společně s námi v něm hráli: Spartak Slaný B, Brandýsek, Libušín B, Hrdlív, Vrbičany, Slavoj Slaný, Vraný, Bilichov a Svinařov.
V roce 1957 jsme byli účastníky okresního přeboru slánského okresu. Byli v něm: Zlonice, Spartak Slaný B, Smečno, Svinařov, Koleč, Klobuky, Hrdlív, Tuřany, Slavoj Slaný B, Libušín B, Bilichov.
V roce 1958 hráli okresní přebor: Zvoleněves, Spartak Slaný B, Brandýsek, Vrbičany, Hrdlív, Slavoj Slaný, Libušín B, Koleč, Bilichov, Svinařov, Vraný.
V roce 1959 další reorganizací byla vytvořena Slánská III. třída ve které byli: ČKD Slaný B, Brandýsek, Vrbičany, Hrdlív, Slavoj Slaný, Libušín B, Vraný, Bilichov, Svinařov.
V roce 1960 byl zrušen politický okres Slaný a včleněn do okresu Kladno. Reorganizace se týkala i tělovýchovy a mužstvo Svinařova bylo zařazeno do III. třídy kladenské.
Ve výboru oddílu kopané dochází ke změně. Pracují v něm Ladislav Vybulka, Miloslav Kincl, Jaroslav Tvrdý, Ladislav Tlustý.
Ještě v létech 1960 – 61 měl fotbalový oddíl poměrně stabilní kádr mužstva a hrál celkem úspěšně ve III. třídě.
Potom došlo k postupnému zmenšování kádru mužstva a v létě 1963 byla situace taková, že na hřiště nastupovali i ti, kteří nevěděli jak a kam si navléknou stulpny, natož kopat. Za této situace přestal v roce 1964 oddíl existovat.
V obci s tak dlouhou fotbalovou tradicí se dalo předpokládat, že k obnově kopané určitě dojde. Po pěti letech, v roce 1968 přišli s iniciativou k obnově fotbalu bývalí hráči Jaroslav Rada a Jiří Kabát. K nim se připojili František Kříž, Karel Pagač, Václav Pospíšil a Pavel Hlavsa. Nastala práce v takových případech obvyklá: přesvědčování hráčů – zájemců o fotbal, registrace hráčů, přípravná utkání. Konečnou fází byla přihláška do mistrovských soutěží. V roce1969 byl oddíl zařazen do IV. třídy skupina A. Hned první rok v soutěžích dopadl pro naše mužstvo úspěšně. V ročníku 69.-70. se stal náš oddíl vítězem IV. třídy A a postoupil do III. třídy.
V roce 1972 došlo k posílení mužstva příchodem dalších hráčů. Z Hýskova přišel na hájovnu Kopanina jako lesník Jaroslav Grubner, který ohlásil přestup z Hýskova. Jako stoper výrazně posílil obranu a stal se vůdčím duchem mužstva. Z Libušína přišli Miroslav Sekáč, Rudolf Rác, Vladimír Krym. Toto posílené mužstvo výrazně zasáhlo do průběhu III. třídy, na závěr sezony se umístilo na 1. místě a postoupilo do okresního přeboru – II. třídy.
Roky 1972 až 1978 jsou roky bojů v okresním přeboru. V prvních létech se Svinařov pohyboval v dolních patrech tabulky.
V té době bylo založeno i žákovské mužstvo. Členové tohoto družstva prošli v pozdější době dorostem a v dospělém věku se stali výraznými postavami svinařovského fotbalu.
V letech 1970 – 1974 bylo uspořádáno 5 ročníků Memoriálu Jaroslava Tvrdého, vynikajícího záložníka a potom i funkcionáře, který zemřel na následky pracovního úrazu v ČKD Slaný.
V roce 1973 požádal dosavadní předseda oddílu František Kříž, vzhledem ke svému věku, o uvolnění z funkce předsedy. V létě při Memoriálu Jaroslava Tvrdého mu členové oddílu poděkovali za jeho práci. Při této příležitosti je třeba připomenout to, že kopané ve Svinařově věnoval valnou část svého života. Nejprve jako hráč JPT Svinařov, potom jako hráč AFK Svinařov, od roku 1941 do roku 1946 jako předseda AFK a potom člen výboru. Svými znalostmi a dobrou povahou přispěl k obnově fotbalu v roce 1968. Předsedou oddílu se stal Oldřich Vrba.
Na roky 1974 a 1975 se tělovýchovné jednotě podařilo zajistit u okresního výboru ČSTV finanční dotaci na přístavbu kabin na hřišti kopané.
Projekt přístavby vypracoval Ing. Josef Šprunger zdarma. V roce 1974 bylo s pracemi započato a do zimy byla hrubá stavba hotova. Druhý rok potom byla stavba dokončena. Vznikly 2 nové šatny pro převlékání hráčů v přízemí a v patře velká klubovna.
V létě roku 1975 byl uspořádán 1. ročník Memoriálu Jaroslava Lébra, který podlehl v nejlepším věku zákeřné chorobě. Začínal jako žáček ve Svinařově a postupně se vypracoval až do ligových mužstev. Hrál v Kladně, Dukle Tachov a v Příbrami.
Memoriál byl hrán až do roku 1984 a jeho vítězi byli:
1975 Svinařov 1980 B. Libušín
1976 Svinařov 1981 Svinařov
1977 Dukla Slaný 1982 B. Smečno
1978 Svinařov 1983 B. Libušín
1979 Svinařov 1984 ČKD Slaný
V letním přestupním termínu 1975 došlo k posílení mužstva. Z Brandýska přišel František Michal a z Libušína Rudolf Mraček. Bylo vytvořeno družstvo dorostu, které bylo zařazeno do III. třídy a po podzimu skončilo na 8. místě z 10 účastníků.
V zimním přestupním termínu odešli do Libušína Pup Oldřich, Cé Václav a Sekáč Miroslav. Z Baníku Libušín přišel Vladislav Holubovský, a v dubnu potom Jaroslav Burle. Nově se zaregistroval Pavel Kocián.
Přechodem velké části žáků do dorostu zůstali v žákovském mužstvu pouze ti nejmenší a ti ve své kategorii získali pouhé 2 body a skončili na posledním místě.
Na kabinách pokračovaly práce. Ve sklepě starých kabin byla vybudována umývárna a před kabinami byly postaveny záchodky. Bohužel se nepodařilo vyřešit přívod vody a tak se musela voda stále dovážet.
V letním přestupním termínu se podařilo uskutečnit přestup brankáře Jaroslava Krejčího ze Sokola Olovnice. Těmito přestupy se podařilo sestavit silný celek, který byl schopen bojovat o nejlepší umístění v okresním přeboru. Trenérské práce se ujal Karel Tichý a jeho působení mělo velký vliv na výkony mužstva.
Konečná tabulka ročníku 76/77 dokazuje, že toto mužstvo má šance v příštím roce bojovat o titul přeborníka okresu.
V této sezóně pokračují i mužstva žáků a dorostu. Dorost ve III. třídě dorostu hraje v dolní polovině tabulky. Žáci ve své soutěži doplácejí na to, že ve své kategorii patří k věkově nejmladším a proti čtrnáctiletým soupeřům se těžko prosazují.
V roce 1977 nastupovalo mužstvo dospělých do soutěže s cílem získat titul přeborníka okresu a postoupit. Celoroční dobré výkony se zúročily a v posledním kole se rozhodlo o našem postupu.
S postupem do I. B třídy se zvyšují i nároky na vybavení hřiště a tak je hlavním úkolem zajistit do kabin přívod vody. Proto byly vedle potoka v Družstevní ulici položeny dvě skruže, do kterých protéká voda z potoka. Odsud bylo vykopáno vedení pro přívod vody i elektrický kabel přes les až na hřiště. Ve skružích byla instalována Nautila, a tím byl přívod vody zajištěn. V kabinách byly zabudovány dva elektrické bojlery. Teplá voda jde ale jenom do sprch.
Bohužel, již podzimní část I.B třídy ukázala, že tato soutěž je nad naše síly. Výroční členská schůze v lednu 1979 hodnotila podzim takto: Skončili jsme na posledním místě se ziskem 2 bodů za dvě remízy a skóre 14:51. O tom, jak jsme hráli, vypovídají výsledky prvních poločasů. Na podzim jsme první poločasy 2x vyhráli, 8x hráli nerozhodně a 3x prohráli. Z toho vyplývá, že ještě v prvním poločase vystačíme se silami a plníme i taktické úkoly. Ve druhém poločase nám začnou síly ubývat, soupeř nabývá převahy a střílí rozhodující góly. Hlavní příčinu vidí schůze v malé trénovanosti, protože účast na trénincích je tak malá, že většina hráčů se s míčem potkává jedině při zápase. Tolik výroční schůze.
V mužstvu dospělých došlo ke změnám. Jaroslav Grubner, který byl přeložen na hájovnu Nový Dům odchází do Pavlíkova a brankář Krejčí do Olovnice. Z Libušína přichází brankář Pavel Pilař a z Rozdělova Vojta Sláma. Z dorostu byli přeřazeni Tvrdý Milan, Tvrdý Zbyněk, Frommel, Fridrich.
V roce 1979 odstoupil z funkce předsedy oddílu Věroslav Tvrdý a do roku 1980 byl oddíl bez předsedy. Od roku 1980 až do roku 1988 vykonával tuto funkci Jaroslav Davídek, bývalý hráč a současně předseda tělovýchovné jednoty.
Jednou z obětí této tragedie ze 17. února 1982 byl i stoper a duše našeho mužstva Fanda Michal. Jeho heslem bylo: Nejdu na hřiště prohrávat.
Na počest Františka Michala uspořádal oddíl kopané v létech 1986-89 čtyři ročníky Memoriálu F. Michala.
Vítězové:
1986 Smečno
1987 Hrdlív
1988 Libušín
1989 Svinařov
Před sezónou 1983-84 byla provedena reorganizace soutěží. Při této reorganizaci bylo naše mužstvo zařazeno do okresního přeboru – II. třída oddělení A. Bohužel, naše vystoupení v tomto ročníku nebylo dobré. Sehráli jsme 22 zápasů a jenom 3x jsme zvítězili a 2x remizovali. Získali jsme pouhých 8 bodů, skóre 26:66 a po roce účasti jsme jako poslední sestoupili.
Pro ročník 1984-85 jako sestupující jsme byli zařazeni do III. třídy skupina C. V tomto ročníku jsme skončili na 2. místě se ziskem 29 bodů a skóre 71:28.
V ročníku 1985-86 jsme při další reorganizaci byli zařazeni do III. třídy oddělení B. Tam jsme si vedli velmi úspěšně a jen díky horšímu skóre jsme skončili druzí.
Pro rok 1986-87 bylo zajímavé to, že do naší skupiny sestoupilo Smečno. To nám hned v prvním zápase uštědřilo porážku 8:0. Naše mužstvo nakonec skončilo na 5. místě.
Ročník 1987-88 jsme hráli ve III. třídě skupina A. V tomto ročníku jsme sehráli doma nešťastné utkání s Pleteným Újezdem, při kterém byli vyloučeni naši hráči Holubovský a Kocián a pro údajnou inzultaci pomezního rozhodčího Petráčka byl zápas předčasně ukončen. Kromě nepodmíněných trestů nám byly po skončení soutěže odečteny další 4 body. Tím jsme skončili na posledním místě a sestoupili do IV. třídy.
Je třeba se zmínit i o mládežnické kopané. Jako v málo vesnicích v okolí je u našeho oddílu žákovské družstvo, které hraje okresní soutěž. Výsledky žáků, vzhledem k jejich nízkému věku proti soupeřům, jsou ovšem mizivé. V ročníku 1986-87 skončili žáci ve své skupině na předposledním místě a v roce 1987-88 byli dokonce poslední. Ještě v roce 1989-90 hráli okresní soutěž, ale pro nedostatek hráčů vystoupili ze soutěže.
Po málem desetileté odmlce dali dohromady další mládežnické mužstvo někteří rodiče a funkcionáři oddílu. Byli to hlavně: M. Šlégr, R.. Rác, P. Kocián, M. Pospíšil. Zajímavé je to, že v tomto mužstvu hrála i děvčata.
V červnu 2001 byl k 70. výročí založení AFK uspořádán turnaj přípravek, ve kterém bylo pořadí: Slavoj Kladno, AFK Svinařov, Tuchlovice, Libušín.
V roce 2001 se přípravka zúčastnila ještě turnaje v Libušíně, kde skončila na 5. místě. Na prosincovém turnaji v Rozdělově byla na 4. místě. Na Vánočním turnaji Kladna skončila na 8. místě. V březnu 2002 hrála přípravka na turnaji o Štít města Kladna, kde skončila 6. Na červnovém turnaji přípravek ve Svinařově bylo pořadí: AFK Svinařov, Libušín A, Vinařice, Libušín B. Od roku 2003 hraje mužstvo soutěž mladších žáků.
V roce 2001 oslavoval oddíl 70. výročí vzniku AFK Svinařov. Dospělí stále hrají IV. třídu. Výsledky nejsou nijak vynikající, o čemž svědčí konečná tabulka soutěže. V témže měsíci byl i turnaj přípravek, ve kterém bylo pořadí: Slavoj Kladno, AFK Svinařov, Tuchlovice, Libušín.
V dalších ročnících bylo mužstvo AFK přeřazeno do skupiny B IV. třídy, ve které jsou převážně mužstva ze Slánska.
V ročníku 2004 – 2005 hraje AFK stále IV. třídu. Mužstvo skončilo na 10. tj. předposledním místě. Získalo pouze 14 bodů a mělo pasivní skóre 23 : 56. V tomto roce AFK žádný turnaj nepořádal. Zúčastnil se turnajů v Kačici a ve Mšeckých Žehrovicích, kde zvítězil. Na turnaji ve Smečně skončil na 3. místě.
